Splněný sen.

Je tomu neuvěřitelných 15 let, kdy se příjmení Taubner naposledy objevilo ve startovní listině pro závod na Autodromu v Mostě. Psal se rok 1994 a Milan Taubner s formulí MTX 1-02 osazenou motorem z vozu Škoda Favorit o výkonu cca 100 PS jel svůj zatím poPo 15ti dlouhých letech lemovaných úspěchy na poli dráhových automodelů a následně na scéně v soutěži Tuning Cup se začíná psát další kapitola o velkém závodění, ale tentokrát se jménem Filip Taubner ve startovní listině – se startovním číslem 901.

Kompletní historii Taubner Racing Teamu Vám přineseme v některém z dalších článků.
Snad osud tomu chtěl, že po úspěšném zakončení první sezony Závodů automobilů do vrchu amatérů 2008 (dále jen ZAV) pořádanou Eduardem Paterou a pod záštitou ÚAMK byla pro rok 2009 vypsána samostatná kategorie pro sériové a tuning vozy poháněné naftovým agregátem do 2 litrů – kategorie DE.
Kalendář pro letošní rok čítá 10 podniků z nichž, ale jen 9 se jede na klasických kopcích. Pro ten desátý, teda lépe řečeno hned pro ten první byl vybrán mostecký Autodrom.

V tu chvíli nebylo co řešit a plán na víkend 4-5.4. byl jasně daný. Ovšem cesta k tomuto datu  měla před sebou ještě 100 dní. Během několika málo dní po uveřejnění kalendáře byl naplněn limit 150 účastníků, kteří měli do konce února za úkol zaplatit startovné (2.600,-). Jak už to bohužel bývá zvykem po tomto datu se startovka trochu pročistila, ale naštěstí bylo přihlášeno dostatečné množství náhradníků a v pátek se u administrativní přejímky prezentovalo 148 jezdců ve 12ti kategoriích (5x Seriové vozy, 4x závodní vozy a 3x historické závodní automobily).

Ti, co mě znají si určitě musí položit otázku: „A s čím tam chce závodit – s kombíkem?“. Odpověď na tuto otázku je jednoduchá: „Ano, a proč ne?“. Po konstrukční stránce je to sice rodinné combi, ale celková váha je jen o 35 kg vyšší než je váha krátké Fabie, součinitel odporu vzduchu cw hraje ve prospěch combi 0,31 vs. 0,33, a s úpravami po technické stránce je to auto samo o sobě podstatně podstatně dál, než sériové vozy vyšších tříd a hlavně závodní výbavou splňuje vše potřebné k účasti na podnicích MČR ZAV amatérů.
Dva týdny před startem proběhlo několik dalších upgradů na podvozku a v motoru se ustájilo dalších cca 40 koní. Bohužel v tuto chvíli největší slabinou celého auta, která se také na okruhu potvrdila byly pneumatiky…

To už ale čas ukrajoval posledních jen několik málo hodin před začátkem celé akce. V sobotu odpoledne v boxech proběhla technická přejímka ,při které byla soustředěna pozornost především na montáž 4 bodových pásů a hasicího přístroje u aut startujících v kategoriích SE (sériových vozů).

Nedělní ráno přivítalo závodníky a diváky mlhovou nadílkou, přes kterou takřka nebyla vidět dominanta mosteckého autodromu – hrad Hněvín tyčící se na kopci nad okruhem. Na 7:30 byla naplánovaná rozprava s jezdci a v 8 hodin byly uskutečněny první 3 seznamovací okruhy za Safety Carem.
Přestože jsem ten okruh viděl z on-board kamery z pohledu jezdce snad 100x na videu, ve skutečnosti to bylo něco úplně jiného, až mi v té běžné cestovní rychlosti (80km/h – 100km/h) bylo trochu těžko.
Po seznamovacích jízdách bylo ještě několik minut do prvních tréninků,proto následovala poslední předstartovní kontrola auta, několik drahocených rad od Milana Taubnera ,který byl tentokrát v roli poradce a pozorovatele a v 8:55 už jsem stál u vjezdu na boxovou komunikaci oblečený do závodní kombinézy, s kuklou a helmou na hlavě a nafest připoután do sedačky. Než uplynulo 5 minut do deváté, to se zdálo být jako hodina.
Když vyrazilo první auto na trať – Audi A3 Václava Valáška, dělilo mě od prvního startu už jen 10 vteřin. poslední přetažení pásů a soustředěný pohled na časomíru a startmaršála.
Na ukazateli 5 vteřin. Pohled na časomíru a zařazení 1. rychlostního stupně, 3…2…1… Start…
Start proběhl bez problémů, bez zbytečného hrabání na jedničku, otáčky do 4tis., dvojka – trojka a přišla první pravo-levá kombinace. Nájezd trochu delší a utažený, čili výjezd na následující rovinku nebyl 100% ideální, ale od toho ten trénink je. Na konci na brzdy, řadím ze 4ky na 3ku a točím doleva a hned zase doprava, za čtyři a stále pravý oblouk, trochu doleva, rovnám auto, na brzdy a zase na 3. V této nejodlehlejší části okruhu začínám naplno pociťovat, že sériové pneumatiky P Zero 205/45/16 nejsou to pravé ořechové. Po výjezdu z utažené pravé následuje dlouhá rovinka s mírnou levou, která se ovšem dá jet naplno a po dalších 400 metrech následuje brždění a odřazení na trojku do rychlé pravé, která trochu vynáší a dostávám se levými koly až na obrubníky. Nikdy bych nevěřil, jak moc ty potvory doukáží mlátit do auta. Následuje krátká rovinka (4.st.) s horizontem – pod přemostěním Matador a klesání s bržděním, odřazením na 3. st. a posláním auta do kombinace pravá – levá – pravá a už jsme pod zdí za boxy, dál už jen plný plyn, lehce doleva, řadit na 4 st. a srovnat auto před posledním bržděním do dvojiné pravé před nájedzem na cílovou rovinku. Opět při prvním razantním zatočení P Zero dostávají mínusové body a auto se stěhuje na vnějšek zatáčky. Drobná korekce plynu, protipohyb volantem a už jsme na cílové rovině. Čtyřka, protnutí cílové fotobuňky, brždění ke konci boxové zdi, otočka do boxů a klidný průjezd boxovou komunikací k našemu místu v depu. Odpoutávám se, sundavám rukavice, helmu, kuklu a vstřebávám první závodní zážitky.
Přetáčím videozáznam, aby jsme mohli vyhodnotit celou jízdu. Bohužel hlavní časomíra nebyla v tu dobu ještě zcela funkční, čili časové porovnání nemám.
Za půl hodiny startuje již druhá tréninková jízda. Po ujasnění chyb z první jízdy si druhou jízdu užívám a i odstup průjezdů aut 1. Audi A3 – 2. Š. Fabia combi – 3 . Š. Fabia RS je už vyrovnanější než v prvním tréninku.
Za další půl hodiny už stojím na startu první závodní jízdy. Ta – konečně už měřená časomírou ukazuje skutečné rozložení sil v kategorii naftových aut. Václav Valášek s 220 PS Audi A3 jasně první s časem 2:10.7, na 2. místě Láďa Kopenelt s FRS ale na Éčkových závodních asfaltových Matadorech s časem 2:13.6 a na 3. místě Filip Taubner s časem 2:18.6.
Druhá závodní jízda má úplně stejný průběh s jen o desetiny vylepšenými časy.

Po odjetí všech závodních jízd prvního závodu následuje pauza na oběd. Nervy dělají svoje a tak jediné co do sebe dokážu dostat je jeden špíz na špejli.
Ovšem po odstartování první tréninkové jízdy odpoledního programu při brždění do úvodního retardéru celý tento mini oděd cítím jak si ve mě sedá. Při brždění do další série zatáček je už naštěstí vše OK.

Čas kvapem letí a za námi jsou všechny tréninkové jízdy a z celého programu zbývají už jen 2 měřené jízdy.
Jelikož možnosti auta jsou evidentně dané a už vcelku o nic nejde, je čas se trochu podívat kolik točí motor a jaké jsou rychlosti v zatáčkách a maximální rychlosti.
Maximální rychlosti a to kolem 170 km/h na 4.st při 4500ot/min se dosahuje před bržděním do rychlé pravé před Matadorem a před bržděním do poslední dvojzatáčky před cílem. V žádné ze zatáček neklesá rychlost pod 80km/h a palubní počítač po ujetí 1 kola ukázal průměrnou spotřebu 19 l/100 km.
I přes toto sledování časy nejsou o moc horší 2:19, navíc má úplně poslední měřená jízda znamená osobní rekord 2:17.6

Do konce celé akce zbývá už jen několik málo minut  – na startu jsou už jen historici a v tu dobu nastává podezřelé hemžení traťových komisařů v úvodní části cílové rovinky. Závod je zastaven a pomocí teleobjektivu fotoaparátu je rozpoznatelné napříč na trati stojící bílé coupé BMW M6.
Při bližším ohledání je jasné, že je po závodech, jelikož trať v tuto chvíli je nesjízdná díky hromadě kevlarových dílů, které si ještě před pár minutami lebedily na přední části eM Šestky.
Bohužel díky přetaženému výjezdu a ustřelení zadní části vozu celá nashromážděná energie poslala BMW čelně proti boxové zdi. Výsledek vidíte sami.
Díky tomu se celá poslední jízda nezapočítávala a tím pádem výsledky druhého závodu určila první odpolední měřená jízda.

Nad autodromem sice už pomalu začalo zapadat slunce, ale to nejlepší – vyhlášení výsledků, stupně vítězů a předání cen teprve mělo přijít. Po chvíli se celý závodní sen mění ve skutečnost se sladkou tečkou na závěr v podobě stanutí na podiu a převzetí dvou pohárů za 3. místo v kategorii DE.

Seriál MČR ZAV amatérů pokračuje druhým dílem o víkendu 24.-25.4. v Praze ze Zbraslavi na Točnou.
Více informací o tomto podniku na http://www.edda.cz/mscrdovrchu/
Pokud by měl někdo zájem zazávodit si na některém z dalších kopců, je možné si pronajmou závodní vůz Citroën Saxo 1.6 VTS (více info na webu organizátora).

Jen bych měl prosbu ke všem, kteří se přijdou podívat na Zbraslav, či na jakoukoliv jinou motoristickou akci – dbejte pokynů pořadatelů a nestoupejte si na vnější stranu zatáček.
Může se stát cokoliv a Vy nestačíte udělat nic pro svou záchranu…