Dnes Vám chceme představit velmi zajímavého veterána v netradičním stavu. Většina z Vás je zvyklá na naleštěné veterány s velkou hloubkou laku, ale tato osmdesát let stará ŠKODA 430 se naopak pyšní stavem v jakém vyjela z výrobní linky a patinou, kterou n

Psal se rok 1930, když se továrna oddělila od těžkopádného koncernu Škoda Plzeň. Již v předchozích letech připravila konstrukce v Mladé Boleslavi novou typovou řadu 442, 430, 645, 860 a tímto opatřením byl výrobní program význačně zredukován. Kontrukce motoru byla unifikována na dva základní rozměry vrtání a zdvihu, čímž se zvýšila produktivita práce. Nové Škodovky se představily veřejnosti na podzimním Autosalonu v Praze roku 1929. Tato událost podnítila zájem žurnalistů z celé Evropy, kteří referovali pochvalně o technickém vývoji v naší pouze deset let staré Československé republice.

Tímto programem se otevřela nová éra moderní pásové výroby v Mladé Boleslavi. Ve východní části továrního areálu vyrostla čtyřpatrová železobetonová budova, zcela moderní konstrukce, kde se vyráběly pouze karoserie na běžícím pásu. Proto se v hovorové řeči nazývala „Amerika”. Na sousedním pozemku se k ní přidružily mechanické a pomocné provozy spolu s montážní linkou na výrobu podvozků. Hotová a nalakovaná karoserie se pomocí vzdušného mostu spustila na linku  k dokončení výroby automobilu.

V této době režíroval podnik ředitel Ing. Karel Hrdlička. Jeho průkopnická povaha zasluhuje obdiv a uznání.Vždyť zaváděl jako první průkopník modernizaci, pásovou výrobu do našeho nově se rodícího průmyslu! Objednal v Americe ty nejmodernější obráběcí stroje předurčené na hromadnou výrobu. Modernizací se zařadila Škodovka mezi nejproduktivnější automobilky v Evropě a denní kapacitou tří směn zhruba 85 automobilů.
 
Za zmínku stoji, že více jak pětinásobně zvýšená produkce probíhala v době hospodářské
krize známé pod názvem”Černý pátek na burze v New Yorku 1929″ V letech 1928 – 1930 bylo vyrobeno 1930 vozů a v období 1930 – 1932 výroba vzrostla na 6463 vozů.

Vystavený model 430 byl vyroben 5.2.1930 a dodán do pražské tovární prodejny. V Praze  zůstala až do roku 1974 v rukou jedné rodiny. Pochází tedy z  první ruky !!! Na vozidle není patrná žádná změna, nachází se ve stavu jak vyšla před témeř 80 roky ze vrat továrny a je dobovým dokladem,jak kvalitně pracovali naši otcové a dědové. Však můžete sami posoudit a obdivovat první lak i čalounění včetně elektrické instalace. V náběhu pásové hromadné výroby a z hospodářských důvodů se musely zařadit na linku také staré zásoby z předchozích typů, jak o tom svědčí prolisování předních blatníků. Odchylku od série možno klasifikovat tak jako u poštovních známek, jako tiskovou chybu a tudíž se stává představený vůz pro sběratele historických vozidel vzácným exotem. Veteráni v původním, nerestaurovaném stavu získávají stále více oblibu u fanoušků a hlavně sběratelů těch osmdesátníků, kteří mají ještě původní kabát a vnitřní vybavení, je málo.

 A jak majitel uvádí, v době, kdy se svojí „Dolinkou”jezdil na srazy, mu kamarádi z klubu radili,aby „káru” vyšrotoval. V těch časech se veteráni restaurovaly až do nemožnosti, nejlépe lepší,než z fabriky! A říká „Zastával jsem vždycinky názor, starožitnost restaurovat, pokud to nekazí optiku, je trestuhodné. Vždyť nitrolak se stříká v mnoha vrstvách a mezi tím brousit a brousit do nekonečna. Na světové scéně oldtimerů vzniká hnutí “spících krásek”(Sleeping Beauties), což potvrzuje skutečnost, že na poslední CLASSIC DAYS TRIP MEMORIAL – Schloß  Dick v Německu, byly v této nové kategorii, čtyři vystavované automobily poprvé samostatně vyhodnoceny. Na aukcích, kde se draží, dosahují auta  s PATINOU vyšší ohodnocení“.

Nyní jen dodám, že když jsem si do tohoto vozu sedl, dýchla na mne doba hodně minulá, a opět se potvrdilo, že vozy s patinou mají něco do sebe. Nyní si prohlédněte fotografie a sami uznáte mistrné umění našich předků.