Škoda Felicia je pořád český tuningový evergreen. Mohou si jí totiž dovolit i začínající úpravci, kteří na ní získávají první zkušenosti. Je tu ovšem i druhá skupina úpravců, kteří už mají svůj styl vytříbený a Felicie pod jejich rukama doslova září.

Barva ze vzorníku automobilky Lancia

Makal na ní rok a půl, takže nepospíchal a všechny změny si dopředu dobře rozmyslel. Proto na autě nenajdete nějaký prvek, který by tam vyloženě nepatřil. Za tu dobu mu z jeho milované Felicie prošel rukama každičký šroubek a bylo jedno, jestli byl na karoserii, podvozku, v motoru nebo interiéru. Exteriérové úpravy se oproti předchozím lehce umravnily, celá karoserie tak získala mnohem kompaktnější tvary. Nárazníky jsou zcela nové a v podstatě unikátní kousky, které si upravil právě Štěpán. Klempířské práce jsou dosti rozsáhlé. Zaměřili se na prodloužení kapoty, zahlazení otvoru po anténě a dveří kufru, ale nejvíce se zapracovalo na lemech samotných blatníků. Ty nakynuly do stran o plných 30 mm. To je vcelku standardní procedura, ale co standardní rozhodně není, je jejich optické snížení směrem ke kolům, respektive pneumatikám. Výsledek tohoto snažení je 25 mm. Jestli se právě ptáte proč, odpověď je jednoduchá. Štěpán si vzhledem k bydlišti a příjezdu do garáže nemůže dovolit extrémní snížení. Přesto chtěl, aby auto hodně sníženě alespoň vypadalo. A toto byla správná cesta. Sportovní tlumičová sada HP Sporting obstarala snížení 40 mm na obou nápravách, zbytek dodalo ono optické snížení. K němu dopomáhají i prahové nástavce. Nakousl jsem už i úpravu pátých dveří. Ta by se dala považovat asi za nejrozšířenější tuningovou úpravou na modelu Felicia. Na bocích Štěpán zachoval bezpečnostní prvky na dveřích, kliky a zámky zůstaly na svých místech. Na dveřích se ale přeci jen něco změnilo. Jsou to vnější zpětná zrcátka. Tzv. kapky jsou pokryty bílým koženkovým potahem. Odstín laku je rovněž zajímavý, i přesto, že se nejedná o metalízu. Vysněnou barvu našel úpravce ve vzorníku automobilky Lancia.

Americké ráfky z Hot Roadů

Úpravy podvozku jsem už trochu nakousl v předchozí kapitole, teď je trochu rozvedu. Pozměněné lemy blatníků ukrývají exklusivní americké ráfky z Hot Roadů firmy Billet Specialities. Model GP3 53 s rozměry 8×16 a 9,5×16 je chráněn pneumatikami GoodYear F1 o velikosti 195/45 a 215/40. Deceleraci obstarávají komponenty firem Zimmermann a Ferodo a to děrovanými kotouči a destičkami. Na zadní nápravě, i přes značkou šíři ráfků, přibyly rozšiřovací podložky o šíři 20 mm. Na podvozku rovněž nechybí oblíbené lakování. Zde v trochu netradiční kombinaci modrá, bílá, žlutá.

Motor o obsahu 1.6 litru

Motorový prostor ukrývá, ve své době trochu podpultový, agregát o obsahu 1.6 litru. Ten nahradil klasickou třináctistovku. Sériový výkon 75 koní byl navýšen hned několika podstatnými úpravami. Mezi ně patří ostrá vačka, snížená a upravená hlava válců, dále klasický chiptuning, otevřený vzduchový filtr K&N, odstraněný katalyzátor spolu se středním tlumičem a především laděné výfukové svody, které táhnou největší podíl nárůstu výkonu. Motoru se chce rychleji do otáček úpravou setrváku a směs benzínu a vzduchu se vznítí díky svíčkám Brisk Platinum. V lakovaném motorovém prostoru se nezapomnělo ani na bílou kapotu, blok motoru, převodovku a plasty i víčka nádobek provozních kapalin. Leštícím procesem pak prošly díly jako víko ventilů, motorek a mechanismus stěračů, držák nádobky na ostřikovače a rozpěrná tyč předních tlumičů.

Bílý lak je doslova všude

Své umění Štěpán předvedl nejen ve výše popsaných úpravách, ale především v interiéru, o kterém se dozvíte něco více právě teď. Při pohledu do kabiny si dokáže představit tu nepředstavitelnou práci, jen úpravce, který si podobnými změnami prošel na vlastní kůži. Bílý lak je doslova všude. Jenže to není tak jednoduché, jak se napíše. Interiér putoval kompletně ven z auta. Pak následovalo obroušení všech dílů, aby zmizela původní povrchová struktura. Pak následoval plnič a nekonečné přebrušování. Následně znova plnič a opět broušení. Když už byl povrch bez chybičky až pak přišlo na řadu lakování bílým odstínem. Pokud vše dopadlo ke spokojenosti úpravce, zbývalo už jen závěrečné leštění. Není proto divu, že tato část úprav trvala Štěpánovi celých 200 hodin. Nejvíce to bylo znát na jeho konečcích prstů. Kdyby v té době vykradl nějakou banku, podle otisků prstů by ho identifikovat určitě nemohli, žádné totiž neměl. Palubní deska pozbyla několik prolisů, spár a výdechů. Středový tunelu a zadní C-sloupky jsou na tom podobně. Dalším materiálem, na který můžete v interiéru narazit je koženka a alcantara. Limitovaná edice předních sedadel s integrovanými hlavovými opěrkami má nyní mnohem anatomičtější tvar. Ten byl vytvarován novými plechy na bocích a molitanovou drtí. Stropnice je vystlaná vatelínem a drží na místě díky 60 knoflíkům. I na podlaze se zapracovalo, ta je potažena koženkou. Nenajdete zde ovšem vůbec žádné zvrásnění, jak tomu v mnoha případech bývá. Je totiž podlepena molitanem a precizně sešita z několika přesně naměřených dílů. Nejpatrnější je to na kaskádě za předními sedadly. Neobvyklým doplňkem jsou nášlapy pedálů, které jsou vyrobeny z nerezového bubnu pračky, naopak klasikou jsou chromové kličky oken od firmy JOM.

Hlavní jednotka Pioneer DEH-P5900MP

Zavazadlový prostor padl za oběť mohutné zástavbě hifiaparatury. Stejně dopadlo i zadní plato. V kufru se nachází dvojice subwooferů Magnat Subtech 230. Nezapomnělo se ani na 5F kapacitor Dietz. Plato zaplnily ovály Magnat Classic 694 a zesilovače Tribal X Four. Komponentní reproduktory v přední dveřích jsou zabudované v nových doorbordech, to samé platí o jejich výhybkách. Za čelní jednotku byl zvolen Pioneer DEH-P5900MP. Celé auto je vytlumeno hmotou Vibraflex 25 a to včetně stropu, podlahy, dveří i C-sloupků. Auto je tak těžší o plných 50 kg, ovšem nikde nic nedrnčí a nerachtá.