Dne 18. listopadu 2009 uběhlo přesně 110 let od okamžiku, kdy firma Laurin a Klement poprvé představila motocyklettu, motorovou dvoukolku vlastní výroby. Proto přijměte pozvání do 110leté historie výroby motorů v Mladé Boleslavi – kromě automobilů a motorů Vám dobovou atmosféru přiblíží i archivní fotografie a videosekvence přímo z výroby. Pro zájemce je na pokladně Škoda Auto muzea k dispozici také brožura vydaná k tomuto výročí. Motor je srdcem každého automobilu – Škoda Auto Muzeum jim proto věnuje svůj vlastní prostor. Galerie motorů je uspořádána chronologicky, aby názorně demonstrovala šedesátiletý vývoj konstrukce motorů.
A nyní něco z historie výroby Škodovek v Mladé boleslavi. Počátkem prosince roku 1895 začali mechanik Václav Laurin a knihkupec Václav Klement, oba dva nadšení cyklisté, vyrábět vlastní jízdní kola. V nacionálně vypjaté době konce 19. století byla vlastenecky pojmenována Slavia. Za několik let (roku 1899) mohl podnik Laurin & Klement zahájit výrobu motocyklů, doprovázenou úspěchy v mezinárodních soutěžích. Po prvních pokusech na přelomu století přešli Laurin a Klement v roce 1905 postupně na výrobu automobilů. První automobil Voiturette A byl stejně jako motocykly prodejním úspěchem a později se stal symbolem českého veteránu. Firmě zajistil již brzy stabilní postavení na postupně se rozvíjejícím mezinárodním trhu vozidel. Vedle ostatních podniků přispěl Laurin & Klement rozhodnou měrou k tomu, že se Království české stalo nejsilnější hospodářskou a průmyslovou částí dunajské monarchie. Produkce se podstatně rozšířila a záhy překročila rámec rodinného podniku, a tak v roce 1907 uskutečnili jeho zakladatelé přeměnu na akciovou společnost, která přinesla první internacionalizaci. Závod se dále rozrůstal a po roce 1914 se musel také účastnit válečné výroby.
Ve dvacátých letech se projevila potřeba sloučení podniku se silným průmyslovým partnerem, aby se firma mohla udržet na trhu a modernizovat výrobu, jež tehdy zahrnovala vedle osobních vozidel rovněž různé typy nákladních vozidel, autobusy, letecké motory a zemědělské stroje. V roce 1925 nakonec došlo ke sloučení s podnikem Škoda Plzeň, což zároveň znamenalo konec značky Laurin & Klement. Již v roce 1930 se produkce automobilů v rámci koncernu Škoda opět vydělila jako samostatná Akciová společnost pro automobilový průmysl (ASAP), které se po odeznění světové hospodářské krize posléze podařilo uspět na mezinárodním automobilovém trhu modelem Škoda Popular. Období německé okupace představuje podstatný mezník v historii podniku, který se stal součástí hospodářského systému německé Říše. V této souvislosti byl výrobní program okamžitě omezen a výroba se orientovala především pro potřeby Německa. Po 2. světové válce byla společnost v rámci socializace přeměněna na národní podnik s označením AZNP Škoda, jemuž náleželo v souvislosti s politickým vývojem země monopolní postavení ve výrobě vozidel.
Československé hospodářství poválečné socialistické doby, vycházející z tradičních výrobních postupů a úspěšné minulosti, si přes zásahy plánovaného hospodářství a jiných omezujících opatření podrželo relativně dobrý standard, jenž byl zpochybněn teprve nástupem nových technologií v západním světě na konci šedesátých let. Počátkem sedmdesátých let nastala permanentní stagnace hospodářského systému, která poznamenala také mladoboleslavské automobilové závody, a to i přes jejich vedoucí postavení na východoevropském trhu. Toto období se dá nazvat vše vzadu (motor a poháněná náprava) a prvním vozem bylo dnes již nezapomenutelné embéčko.
Nový průlom zaznamenala výroba teprve se zavedením modelové řady Škoda Favorit v roce 1987. Po politickém převratu v roce 1989 začala vláda Československé republiky a vedení firmy Škoda v Mladé Boleslavi hledat v nových podmínkách tržního hospodářství silného zahraničního partnera, který by zajistil svými zkušenostmi a investicemi mezinárodní konkurenceschopnost. V prosinci 1990 se vláda rozhodla pro spolupráci s německým koncernem Volkswagen. 16. dubna 1991 zahájil svou činnost společný podnik Škoda, automobilová a.s., jenž se stal vedle firem VW, Audi a Seat čtvrtou značkou koncernu. Tato spoluráce vedla k rozšíření modelových řad (Fabia, Roomster, Octavia, Yeti a Superb) a k větší pretiži na světové motoristické scéně.
Závěrem si prohlédněte naší fotogalerii, která je asi jednou z neobsáhlejších, které se podařilo nám nafotit. Za to patří i dík pracovníkům muzea, kteří nám umožnili nafotit auta ze všech stran. Tím se Vám otevírá i pohled, který je návštěvníkům v muzeu díky malým prostorám znemožněn. Máme pro Vás ještě připravené fotografie z depozitu, ale o těch zase až jindy.
|
