Elektrifikace vozidel a případné vyřazování pohonu fosilními palivy začalo celosvětově. Mnoho, ne-li všechny, automobilky přislíbily během tohoto desetiletí kompletní řadu EV, zatímco některé společnosti, jako je Hyundai, také vyvíjejí produkty s nulovými emisemi v podobě automobilů na vodíkový pohon.

E-paliva jako záchrana pro spalovací motory?

Jiné společnosti se zatím nehodlají vzdát spalovacích motorů a začaly vyvíjet způsoby, jak je ušetřit pomocí syntetických paliv, jinak nazývaných e-paliva. Mají také nulové emise, i když v tuto chvíli je stále cílem široké komerční využití.

Hyundai mezi tyto značky nepatří – nebo alespoň zatím ne. Společnost byla dotázána, zda vývoj syntetických paliv nebo vozů, které je mohou používat jako pohon, je již v plánu pro HMC. Podle Woo Suka Kima, vedoucího asijského produktového plánovacího týmu Hyundai, HMC v současné době vyrábí elektrická vozidla a automobily na vodíkový pohon. Společnost se v tuto chvíli nepouští do vývoje jiných typů paliv.

Jin Cha, viceprezident a vedoucí globálního PR Corporate Strategy & Planning Team společnosti Hyundai, dodal: „S několika zaměstnanci si nejsme zcela jisti tím, na čem jednotliví konstruktéři aktuálně pracují, pokud jde o výzkum, proto jsme nelze vyloučit možnost, že Hyundai vyvine použití syntetického paliva. V současné době však z naší strany neprobíhá žádná komercializace syntetických paliv, ale kdo ví o budoucnosti?“

V nedávném vývoji se Evropská unie dohodla na kompromisu ohledně navrhovaného zákazu vozidel se spalovacím motorem počínaje rokem 2035. Automobilky mohou pokračovat v prodeji vozidel se spalovacími motory, ale musí jezdit na e-palivo. Evropská komise souhlasila s vytvořením nové kategorie vozidel pro modely, které mohou jezdit pouze na e-paliva. Vozidla na e-paliva v Evropě budou vyžadovat technologii, která jim zabrání používat benzín nebo naftu.

E-paliva jsou uhlíkově neutrální během spalování, protože se CO2 vrací do atmosféry. Elektronická paliva však zatím nejsou k dispozici ve velkém množství. Kompromis přišel poté, co Německo a sedm evropských zemí odstoupilo od původního návrhu.